V dnešním článku se s vámi chci podělit o zkušenost šití na mini šicím stroji. Možná o něm uvažujete jako o dárku nebo prvním stroji pro šikovné dětské ruce, takže níže moje zkušenost a na konci doporučení.
Já jsem se ke stroji dostala v létě o prázdninách na chatě rodičů. Sedíme s mamkou na terase s kávičkou a mamka říká: „Potřebuju ušít nové kryty na sudy. Ušiješ mi je? Mám tu stroj a záclonu najdu.“ Já na to: „Jasné a jaký stroj?“ Mamka: „takový malý, kdysi jsem ho sem koupila na rychlé šití, je i na baterky“.
Jen pro upřesnění chata je uprostřed lesa a kryt na sudy je proti padajícímu listí a jehličí. Je to dětská obruč na cvičení, která je zašitá v látce, a takto je to položeno na sud. Žádné náročné šití. Elektrika byla na chatu přivedena až před šesti lety, takže šití na baterky byla tehdy zásadní funkce.
Takže babička přinesla stroj. Velikost jako krabice od bot. Říkala, že tehdy stál asi 700 korun. Rozbalila jsem ho, byl zabalený krásně v polystyrenu. Našla jsem stroj, cívky, adaptér na elektriku, pedál na šití, návod i v českém jazyce. Ve stroji byla navlečená spodní i horní nit, pod patkou látky, kde asi proběhl test šití ve výrobě.
No tak jdeme na to. Už jsem šila na několik strojích, tak tohle snad také dám. Chtěla jsem zvednout patku (klasická páčka vzadu), ale s páčku jsem zvedla celý stroj. Je dost lehký. No nevadí, máme dvě ruce.:-) Koukla jsem do návodu a zjistila, že šije pouze rovný steh jedné délky. Nastavuje se jen napětí nitě, kolečkem, přes které nit vede. Dvě tlačítka tam jsou na rychlé a pomalé šití a šití s nebo bez pedálu. No, vše bylo dost tuhé. Nakonec jsem se nepouštěla ani do výměny nití. Shora je bílá a ze spodu černá, ale to je opravdu jedno.
Takže, dala jsem stroj do elektriky, použila šití s pedálem a nic. Po chvíli jsem zjistila, že pedál má určitou polohu, ve které zabírá a není to sešlápnutí až k podlaze. Pro rozjezd jehly je nejlepší pozice v látce nebo pomoci jí kolečkem vpravo. Trochu štelování chtělo i napětí nitě. No, kdybych u žádného stroje nikdy neseděla, tak nevím, zda bych ho rozjela. Navíc mě také překvapilo, jak se na stroji podivně hýbe podávání nitě a jehla. Co však je standardní, byl zvuk šití – jako pořádná mašina. No koukněte na ukázku níže.:-)
Kryty na dva sudy jsem na stroji ušila, ale stejně rychle bych to měla asi i při šití v ruce. Kvalita šití odpovídala stříhání záclony nůžkami na papír. Takže děs, taková lesní bojovka, ale mamka mě pochválila, že jsem šikovná! 🙂
Po tomto výkonu jsem stroj opět zabalila a myslím, že na půdičce zůstane na hodně dlouho.
A jaký je z toho všeho závěr? Stroj podle mě není vůbec vhodný pro děti nebo začátky šití. A jako dárek jen pro nepřátele. Jedinou jeho „předností“ by bylo šití na baterky. Myslím, že to byly čtyři tužkové, ale výdrž – kolik by toho stroj ušil, netuším. No třeba příští prázdniny udělám test, když nebude do čeho píchnout. :o)
Tolik mé zkušenosti s mini šicím strojem.
Krásné dny a všem přeji jejich vysněné šicí stroje, které šijí!
Dáša