Šití a příběh od Báry

Není to můj příběh, jak by se z nadpisu mohlo zdát. 🙂 Je to příběh od švadlenky Báry, čtenářky našeho blogu, která nám jej poslala spolu s fotografií krásných Softshellových kalhoty. Její příběh by však mohl být klidně i Vaším, a tak Vám jej dnes spolu s inspirací na krásné softshellky předkládám.

„Jsem pravidelnou čtenářkou vašich stránek a tak i já posílám fotku kalhot šitých podle vašeho velmi povedeného střihu. Šití bylo pohodlné i díky fotonávodu. A zároveň mi dovolte tak trochu shrnout mou šicí kariéru.

Moje maminka na nás tři děti odjakživa šila, takže jsem k šití měla blízko i já. Zvládla jsem kalhoty na sebe, nějaké pytlíky, utěrky a tak podobně. Na tábory, kam jsme jezdili jako děti i jako dospělí jsem šila různé vlajky a kostýmy. Nejvíce se mi povedl kostým Gandalfa i s kloboukem a Černí jezdci pro tematickou hru Pán prstenů. Pak se jsem šití na dlouhou dobu odložila a vrátila se, až když se mi narodil syn. Ušila si závěsy do pokojíčku, potah na jídelní židličku, softshelové návleky do kočárku. Pak jsme měli jet na dovolenou a mě napadlo, že by se synovi hodily softshelové kalhoty. V Opavě, kde bydlím jsem bohužel nenašla obchod, kde by prodávali softshel v mnou požadované kvalitě a barvách, takže jsem nakonec kalhoty přešila z rukávů mé staré soft bundy.
Kalhoty byly super, ale syn z nich brzy vyrostl. Bohužel další bundu na přešití jsem už neměla :o), takže jsem zasedla k počítači a hledala a hledala. A protože se mi nedařilo střih si překreslit ze synových kalhot, hledala jsem nějaký použitelný i v různých velikostech, až jsem narazila na vaše stránky. Nadchlo mě, nejen že se střihy dají použít od velikosti 86 až do 140, ale že je doplňujete i fotkama, protože co si budeme povídat, je to pro nás amatéry mnohem snazší, než metodou pokus omyl zjistit, jakže se mají přišít záševky či kapsy.

Kalhoty jsem zvládla za jeden den (jedny) a syn je nadšen, že má traktorové a dinosaurové kalhoty. Jen pas jsem musela trochu upravit a dát do gumy, protože syn je hubený a náplet mu pořád sjížděl. Má slíbené dinosaurové rukavice (to se mi střih celkem povedl překreslit) a teď mám nastříháno na mikinu se zipem. Takže i díky vám jsem se vrátila k šití a budu v tom pokračovat. Myslím, že se k tomu koníčku lidé zase vracejí, protože je hezké něco umět vytvořit a alespoň nemají všechny děti stejné oblečení třeba z Lidlu, jako u nás ve školce. Nemyslím to nijak zle, sama tam nakupuju, ale někdy je problém poznat čí kalhoty se to válí v šatně.

Takže děkuji vám za skvělé střihy a skvělé stránky a omlouvám se za román.“

My za román i fotku krásných kalhot Báře moc děkujeme. Dělá nám radost číst Vaše příběhy. A těšíme se i na fotografie a příběhy Vás ostatních.

Mějte krásný a inspirující víkend.

Bára