Na začátku prázdnin jsem šla do sklepa hledat letní sportovní výbavu a při organizaci krabic, jsem našla tašku odložených obalů od Cara. Mám ráda výrobky, jejichž obaly vydrží minimálně po dobu spotřebování obsahu a pokud mohou sloužit i dále, často je ukládám, že se budou hodit… (bohužel, pak při návalech nutnosti úklidu jsou často vyhozeny, ale to už je jiný příběh :o)).
Ale tyto dózy, měly už dávno své poslání. A to stát se velkými válcovými kostkami. Škoda, že se nyní Caro prodává již v dózách, která mají základnu tvaru elipsy a ne kruhu. Válcové dózy mají u Šimona i u mě úspěch. Maminka rychle postaví komín, který při bourání dělá hluk, ale snesitelný a neničí dřevěnou podlahu. Dózy se dají honit po podlaze. A pokud se dovnitř něco schová, tak i chrastí.
To že jsem jim změnila vzhled, asi žádná vliv na hru nemá, ale mě se více líbí. Dózy jsou pevné a i při opření dítka se nebortí. Víčko drží. No prostě největší potíž je, nasbírat potřebný počet dóz :o).
Než se pustíte do tvoření z těchto papírových dóz jedna rada. Nenapouštějte do nich vodu. I přesto, že je uvnitř hliníková fólie, materiál rychle saje vodu a po uschnutí, už nepasuje víčko. Pokud je potřebujete uvnitř vyčistit, použijte vlhký hadřík.
Co jsem použila:
Lepidlo na tapety používám, protože se snadno nanáší štětcem na plochu a po zaschnutí se papír smrskne a vyhladí. Bohužel já měla již málo lepidla a velmi jsem ho naředila, takže tento efekt se nekonal :o(. Po zaschnutí také zmizí průhlednost vlhkého papíru.
Začínáme:
Změříme si dózu. Výšku jsem volila podle dózy, na obvod jsem přidala 1 cm na překrytí papíru.
Vyřízla jsem potřebný obdélník z papíru o rozměru 16 x 33 cm.
Na papír jsem nanesla lepidlo a nalepila na dózu bez víčka.
Papír jsem vyhladila (jak nejvíce šlo) a nasadila víčko. Nechala jsem schnout. Od každého papíru jsem lepila dvě dózy.
A už máte připraveno na několik her – stavění a bourání komínu, házení na pyramidu, kutálení a chrastění s dózou.
Víčka od přesnídávek jsou skvělá. Já jsem vytvořila „kasičkovou krabičku“. Do víčka jsem vyřízla otvor pro vhazování víček. Krabičku jsem použila od instantního čaje. Líbí se mi a hlavně Šimonovi, že je průhledná a je vidět, kam víčka padají. Nevýhoda je, že uzávěr této krabičky je z tvrdého plastu a při řezání otvoru plast praská a odštipuje se, také otvor má ostrý okraj, ale tento nedostatek jsem odstranila polepením papírovou páskou. Kasička, také slouží pro úklid víček po hře.
Začínáme: Připravíme si krabičku s uzávěrem a víčka od přesnídávek.
Podle velikosti víčka, si na uzávěr nakreslíme obdélník.
Obdélník opatrně vyřízneme.
Pokud máte stejný výsledek jako já, můžete upravit pomocí papíru a papírové lepící pásky. Z tvrdého papíru jsem vytvořila půdorys uzávěru s otvorem.
Ten jsem přichytila na uzávěr pomocí papírové lepící pásky.
Také vhazovací otvor jsem olepila páskou, aby se prstíky neřízly o okraj.
Z víček se dá stavět komín, dají se třídit na hromádky podle barev, dovnitř můžete nalepit nebo nakreslit obrázky a vytvořit příběh nebo pexeso a také je víčko dost hlasitá cvakačka :o).
Takže sáhněte do tříděného odpadu a vytvořte pro nejmenší jedinečnou hru, budete překvapeni, jak si vyhrají! A co je pro mě osobně třešinka na dortu – pokud už dlouho budou tyto hračky ležet v koutě bez povšimnutí, klidně je odnesu do tříděného odpadu :o).
Máte další nápady na recy hračky? Budeme se těšit na komentáře a inspiraci v naší galerii.
Hezké prázdniny.
Dáša
Dáši, teda ta kasička na víčka je bomba, musím pohledat vhodnou nádobu, to by se asi naší malé docela líbilo 🙂
Ahoj Adél, víčka jsou u nás v kurzu, jsou všude po domě. Do kasičky si je strkám já, při opakovaných ukázkách, ale Šimon je nejraději strká pod nábytek a pak chce, abych je dlouhým pravítkem vyndavala :o)) Ale je fajn, že jsou průběžně doplňována, takže používané množství je stále konstantní :o). Hezké prázdniny D.