V dnešním článku o látkách, se zaměříme na ostatní přírodní tkaniny, mimo bavlnu. O bavlně jste se mohli dočíst v minulém článku. (K přečtení zde.) V našem prvním článku série o látkách jsme si rozdělili vlákna dle původu. (K nahlédnutí zde.)
Z přírodních vláken nám tam tedy zbývá z rostlinných – len, kopřiva, konopí, kokos, juta, sisal. Z přírodních vláken živočišného původu pak hedvábí a vlna. Zpracování těchto přírodních materiálů provází lidstvo od nepaměti. Bohužel v některých dobách se příroda upozadila, ale v současné eko vlně se přírodní materiály a jejich zpracování opět vracejí na výsluní. Jen vzpomeňte, i Krteček měl kalhoty ze lnu a v pohádce Sedmero krkavců šila Bohdanka košile z kopřiv, které sama zpracovala na plátno. Pokud budete pátrat v historii, dočtete se, že i záhon lnu měl místo v hospodářství a látka se vyráběla „doma“.
V našem seriálu o látkách se zaměřujeme na metráž, proto na začátek jen zmínka o materiálech, které jsem v metráži pro oděvní účely zatím nepotkala. Jejich vlákna jsou hrubá a pro šití oděvu nevhodná. Díky pevnosti se však využívají na dekorace a užitné výrobky (pytle).
Sisal, kokos, juta – z vláken se vyrábí provazy, koberce, rohožky.
Juta – metráž z juty slouží k dekoračnímu účelu nebo pro výrobu užitných výrobků, kde se potřebuje pevnost a odolnost – pytle. Vyrábí se různé hustoty 120 – 213 g/m2 (menší či větší oka) a šířkách či pásech. Barva je přírodní nebo barvená.
Druhou popisovanou skupinou, bude len, konopí a kopřiva. Jedná se o rostliny, z jejichž stonků se získává vlákno, ze kterého se vyrábí tkanina. Tkaniny mohou být složením 100 % z jedné rostliny nebo se vyrábí i ve směsi, často s bavlnou, viskózou. Ve směsi se kombinují vlastnosti vláken a ovlivňuje to také cenu tkaniny. Směsi bývají levnější než 100% složené tkaniny.
Tyto přírodní tkaniny mají barvy přírodní nebo se vlákna barví. Podle mého názoru, i barvená přírodní tkanina si zachovává „přírodní“ vzhled. Se vzorem se na těchto 100% přírodních materiálech setkáte málo. Vlákna se zpracovávají do vazby plátnové a keprové. Tkaniny ze lnu, konopí a kopřivy jsou vhodné na oblečení, ložní textil, domácí textil (utěrky, ubrusy, ubrousky, závěsy), dekorační i užitné předměty (tašky, kapsáře). Tkaninu, kterou vyberete na daný výrobek, bude ovlivňovat její hustota. Jemný len skvěle poslouží na lehký závěs, téměř záclonu, zatímco lněný kepr vykouzlí parádní těžší závěs.
Len – univerzální materiál na oblečení, domácí textil i dekorace. Tkanina je prodyšná, hladká na omak. Dokáže ochladit i zahřát. Bílý a přírodní len je možno prát na 60 °C, barevný len na 40 °C. Barevný len není vhodné sušit na slunci (barva bledne). Len je možno sušit v sušičce, ale nemám osobní zkušenost. Žehlíme na vysoký stupeň, ideální je při žehlení zvlhčit povrch. Len se mačká, ale z této „nevýhody“ se nyní dělá přednost. Pro dokonalý vzhled při šití sáhněte po nitích ze lnu. Tyto nitě jsou silnější než bavlněné, ale jsou určené pro strojové i ruční šití.
Jemný len – cca 125 g/m2 (alternativa bavlněného batistu) vhodný na lehké košile, šaty, halenky, sukně.
Lněné plátno – cca 180 g/m2 – ložní prádlo, utěrky, oblečení
Lněný kepr – cca 290 g/m2 – dekorace, závěsy, tašky
Konopí – jeho vlákno je jedno z nejdelších. Je silné, odolné a má vysoký stupeň nasákavosti. Barva je přírodní nebo barvené. Více o výrobě konopí zde.
Konopné plátno – cca 160 – 300 g/m2 má univerzální použití stejné jako len.
Kopřiva (Ramie) – pod označením kopřivového plátna najdete plátno z ramie. Jedná se o tropickou rostlinu, která je z čeledi kopřivovitých. Vlákno je pevné, odolné, prodyšné, rychle schne a odolává bakteriím. Pere se na 40 °C barevné látky, na 60 °C přírodní a bílé. Praním měkne, oproti lnu je povrch drsnější. Žehlení snese vysoký stupeň.
Vlna – vlněné vlákno je živočišného původu – ze srsti obratlovců (ovce, koza, lama atd.). Je důležité při výběru sledovat informace o druhu a plemene použitého rouna. Zajímavé detaily se dočtete např. v článku zde. Obecně můžeme říci, že vlněné látky jsou hřejivé a prodyšné. Využívají se na teplé oblečení. U vlny pozor na skladování – vlnu mají rádi moli! Vlna se pere a žehlí na nízké teploty. Pro paní využívejte program na vlnu či ruční praní.
Vlněné sukno lehké (cca 200 – 230 g/m2) jsou tkaniny, které se nejčastěji tkají v plátnové nebo keprové vazbě. Využití mají na teplé sukně, kalhoty či lehčí pláště.
Vlněný flauš (cca 580 – 600 g/m2) jsou tkaniny, které mají na lícové straně jemný chloupek, využívají se na teplé pláště.
Hedvábí – je posledním přírodním textilním materiálem, na který se dnes podíváme. Název slyšel každý, ale né každý z něj šil. Musím přiznat, že ani u mě nepatří do běžných šicích materiálů. Je to luxusní a krásný materiál, který jsem zatím využila na dekorace (polštáře) a doplňky (šály a šátky). Historie pravého hedvábí sahá hluboko do minulosti lidstva. Jeho cena a náročnost výroby vyvolává snahy vytvořit náhražku – umělé hedvábí, to však nedosahuje vlastností přírodního hedvábí.
Přírodního hedvábí je živočišný textilní materiál, který se získává ze zámotků (kokonů) některých druhů hmyzu, především bource morušového. Hedvábí je hebké, lehké, prodyšné. Jeho dokonalá hladká vlákna dávají látce jedinečný lesk. Vlákna snadno přijímají barvu. Barevné hedvábí zaujme svou sytostí a barevností. Pokud je hedvábí se vzorem, také upoutá svou jedinečností. Hedvábí méně zadržuje pachy a neplesniví. Je však více mačkavé a citlivé na vysoké teploty. Při skladování pozor na dlouho „stejně“ složené kousky, zejména u slavnostních oděvů, sklady se už nemusí nechat vyžehlit.
Přírodní hedvábí není jen jedno. Stejně jako vlna, která je ovlivněna druhem zvířete, pod pojmem přírodní hedvábí můžeme narazit na různé materiály. Vlákno získané ze zámotků některých druhů hmyzu se označuje za nekonečnou nit. U ostatních přírodních materiálů (len, bavlna) se délka vlákna získá spřádáním, u hedvábí je to odmotáním ze zámotku. Jaké se tedy rozlišují druhy přírodního hedvábí?
Morušové hedvábí – to je ten druh, který všichni známe. Jedná se o vlákno produkované bourcem morušovým (Bombyx mori). Housenka tohoto šlechtěného motýla žije na stromě moruši. V morušových sadech se housenkám dostává péče, aby vytvořily pěkné a rovnoměrné kokony, z nichž se získávají dlouhá vlákna.
Divoké hedvábí – je hedvábí ze zámotků jiných motýlů než bource morušového. Není to žádné „podřadné“ hedvábí, je jiné, má více rustikální vzhled. Mezi nejrozšířenější druhy divokého hedvábí patří hedvábí eri, hedvábí muga a tussahové hedvábí.
Buretové hedvábí = spřádané hedvábí. Toto hedvábí se vyrábí ze zbytků vláken, které se spřádají a tím se vytváří dlouhá vlákna. Takto se zpracovává „odpad“ morušového i divokého hedvábí. Látky mají na pohled hrubší strukturu a nejsou tak jemné a lesklé.
Dupionové hedvábí – je látka s kouzlem přírody. Jedná se o morušové hedvábí, které vzniká z kokonů, které se vytváří vedle sebe. Odmotané vlákno se částečně musí spřádat a nemá konstantní tloušťku, na svém povrchu vytváří drobné nopky.
Více detailů se dočtete zde.
Známe už tedy druhy hedvábí, přichází řada na samotné hedvábné látky. Na šití společenského oblečení z hedvábí se nevrhnete bez zkušeností, ale na lehčí doplňky, jako jsou polštáře či šály, kde si užijete vlastnosti hedvábného materiálu, si můžou troufnout i začátečníci. Pro šití volte jemné jehly a špendlíky (tenké) a sáhněte po hedvábné niti, aby výsledek byl dokonalý. Hedvábné nitě jsou vhodné pro ruční i strojové šití.
Hedvábný šifon je nejtenčí a nejlehčí hedvábná oděvní látka. Hustota cca 20 g/m2. Je lehký, vzdušný, splývavý, průhledný. Vhodný na svrchní vrstvy, závoje, šály. Jemnost materiálu vyžaduje zručnost při zpracování.
Hedvábný žoržet je tenká, průhledná látka utkaná z kroucených krepových nití. Hustota cca 35 g/m2. Je matný, má zrnitý povrch a na omak je jemně drsný. Vhodný na vrstvené sukně, vlečky. Jemnost materiálu vyžaduje zručnost při zpracování.
Hedvábná organza je tenká, lehká, ale tuhá látka. Hustota cca 30 g/m2. Hedvábná vlákna určená na výrobu organzy se při zpracování nezbavují sericinu – přírodní gumy, která se z hedvábí musí odstranit, aby nebylo tuhé. Protože u organzy je tuhost žádoucí, sericin se částečně ponechává. Organza nezměkne po namočení a není nutné ji dodatečně škrobit. Vhodné na spodničky a výztuže.
Hedvábný serž je lehká až středně těžká látka tkaná v keprové vazbě, kterou poznáte podle jemných šikmých proužků. Hustota cca 60 – 70 g/m2. Keprová vazba je pevnější než plátnová, je odolnější proti rozvolnění a prodření. Využití na podšívky do oděvů – kabáty, saka. Na samotné oděvy – halenky, lehké šaty, také na spodní košilky či doplňky – šátky, kravaty (silnější serž).
Krep – pozor! označení krep u hedvábí nemá nic společného s bavlněnou krepovou látkou – ani vzhledem či výrobou. Pokud je u hedvábných látek použito slovo krep – krep, krepdešín, krepžoržet, jedná se o látku, na jejíž výrobu bylo použito kroucených vláken.
Hedvábný krep je většinou tkaný v plátnové vazbě, na výrobu se však používají silně kroucené nitě, které zcela mění vzhled látky. Ta je matná, na pohled „zrnitá“ a na dotyk jemně drsná. Hustota cca 70 g/m2. Využití na neformální i slavnostní oblečení. Látka je splývavá a poddajná.
Hedvábný krepdešín je z technického hlediska „polokrep“, má totiž kroucené krepové nitě jen v útku. Je proto méně výrazně zrnitý a lehce se leskne.
Hedvábný krepžoržet se tká z kroucených nití, je tedy hustší a těžší než žoržet. Hustota cca 60 g/m2. Světlé barvy prosvítají, ale nejsou průhledné.
Hedvábný krep marokén je těžká, matně lesklá látka luxusního vzhledu. Hustota cca 120 g/m2. Využití na slavností oděvy.
Hedvábný krepšifon je tenoučká, průsvitná látka podobně jako šifon, ale je tkaný z kroucených nití.
Hedvábný satén je vysoce lesklá, splývavá látka tkaná v atlasové vazbě. Právě atlasová vazba spolu se zcela hladkými nitěmi dává saténu jeho lesk. Hustota cca 130 g/m2. Hedvábný satén se „nese“ – působí vzdušněji než polyesterový. Vytváří měkké, hladké vlny. Využití – společenské a slavností oděvy.
Hedvábný dyšes je speciální druh saténu, který není lehký a splývavý, ale naopak těžký a tuhý.
Hedvábný taft má matný lesk a chování podobné hedvábnému papíru: skládá se do lomených záhybů. Hustota 60-80 g/m2. V pohybu taft jemně šustí. Je lehký, ale poměrně pevný, je totiž tkaný v rypsové vazbě. Ta je odvozená od plátnové vazby, útkové nitě jsou však silnější než osnovní a vytvářejí tak na látce příčné žebrování.
Hedvábný dupion – je tkaný v obyčejné plátnové vazbě, ale má výraznou strukturu, která vzniká použitím odlišných nití v osnově a útku: osnovní nitě jsou tenké a jemné, útkové jsou silnější a jejich tloušťka je proměnlivá, na látce tak vznikají reliéfní proužky. Hustota cca 80 g/m2. Struktura může být hodně výrazná nebo naopak téměř nepatrná – v obchodě tyto méně strukturované dupiony označujeme jako „hladké“. Využití na slavnostní i běžné oblečení nebo v interiéru.
Hedvábný šantung je vzhledově prakticky stejný jako dupion. Historicky se lišil použitou surovinou a místem původu, dnes už jde víceméně o synonymum hladkého dupionu.
Hedvábný samet je vysoce splývavý, lehký a prodyšný. Je úplně jiný než těžký bavlněný či polyesterový samet. Většina hedvábných sametů není z čistého hedvábí, ale ze směsi hedvábí a viskózy. Základní látka je hedvábná, vlas je viskózový. Existují sice i stoprocentní hedvábné samety, ale jsou extrémně drahé a špatně se shánějí. (Správně by se hedvábnému sametu nemělo říkat samet, ale aksamit. Rozdíl je technický: u sametu je vlas vetkán v osnově základní látky, u aksamitu v útku. Na první pohled vypadají stejně.)
Hedvábný habutaj je lehká, měkká látka, která má původ v Japonsku, kde se tkala jako podšívka do kimon. I dnes je to oblíbená luxusní podšívka. Využití má i ve svrchních oděvech. Lze ručně barvit a malovat.
Hedvábné ponžé je habutaji velmi podobné. Pochází z Číny. Hodí se jako podšívka do velmi tenkých látek a je též vhodnou látkou na malbu na hedvábí.
Více detailů se dočtete a krásné přírodní látky můžete vybírat a nakupovat na https://www.sartor.cz/.
Zaujali Vás přírodní materiály? A nadchli Vás hedvábné či lněné látky? Já osobně jsem již připsaní článku vybírala hedvábí na poštář.
Krásné dny a šijte s námi.
Dáša
Použité zdroje v článku: