Látky od A do Z – původ látek

Asi každý zná příběh Krtečka, který chtěl nové kalhoty s kapsami. Na příběh jsme se dívali my a i naše děti. Je krásný, pravdivý a poučný. Je v něm vidět spousta práce a činností, než vznikne látka a následně kalhoty. Krteček měl kalhoty ze lnu. A vy víte, z jakého materiálu si kupujete oblečení nebo nakupujete látky? Znáte materiály a proces jejich zpracování? V našem putování látkovým světem se budeme snažit přinést základní i zajímavé informace od vláken, zpracování až k samotným textiliím.

Původ látek

Pohledem materiál nepoznáte, ale označení materiálového složení výrobků se řídí zákonem. U nás se pro označení vlákenných komponent používají celé názvy. Pro označení vláken jsou však také ustanoveny mezinárodní zkratky (v textu uvedeny v závorce vedle názvu). Stačí se vždy kouknout na štítek nebo visačku.

A jaké suroviny se tedy používají pro výrobu textilních vláken? Odpovědi najdete dále v textu.

Základní surovinou pro výrobu textilního zboží jsou textilní vlákna. Textilní vlákno, je takové vlákno, které je možno spřádat, tedy vytvářet z něj přízi. Produkci vláken určuje jejich spotřeba. Na předních místech spotřeby jsou vlákna bavlněná a syntetická, dále pak vlákna z celulosy a její deriváty. Poté jsou zastoupeny vlákna vlny, lnu a hedvábí.

Textilní vlákno je výchozí surovina pro výrobu délkových materiálů – přízí, ze kterých vznikají tkaniny, pleteniny a další plošné textilie.

Textilní vlákna můžeme rozdělit podle původu na:

• Přírodní
  • Rostlinná
    • Semenná – bavlna (CO), kokos (CC)
    • Lýková (ze stonků) – len (LI), konopí (HF), juta (JU), kopřiva
    • Listová – sisal (SI)
  • Živočišná
    • Ze srsti obratlovců – vlna ovčí (WO), kozí (HZ) kašmírová, mohérová, velbloudí (WK), lamí (WL)
    • Ze sekretu hmyzu – pravé hedvábí (SE)
  • Anorganická – azbestové vlákno
• Chemická
  • Z přírodního polymeru
    • Rostlinného původu (nejčastějším zdrojem je smrkové dřevo –  celulosa)
      • Viskóza (CV)
      • Acetátové vlákno (CA)
    • Živočišného původu
      • Kaseinové vlákno (z kaseinu vysrážením z mléka)
  • Ze syntetického polymeru
    • Polyamidová vlákna (PA) – Nylon, Silon, Dederon, Perlon
    • Polyesterová vlákna (PES) – Tesil, Diolen
    • Polypropylenová vlákna ( PP) – Moira
    • Polyuretanová vlákna (PU) –  Lycra, Elastan, Spandex
    • Polyakrylová vlákna (PAN) – syntetická vlna
• Hutnická
  • Kovová – z drahých kovů – dracoun, leónské nitě
  • Minerální – skleněná vlákny (GF)

Podíváme se blíže na jednotlivé materiály:

Bavlna

Vyrábí se z rostlin bavlníku. Je nejčastěji zpracovávaným přírodním vláknem. Bavlněná vlákna představují bavlněný chomáček, který se objevuje po prasknutí tobolky. Od semen se odděluje mechanicky a před předením a tkaním se lisují do žoku.

Výrobky z bavlny jsou cenově přiměřené. Vynikají příjemným nošením, mají sací schopnosti a jsou vzdušné. Tkaniny se dají dobře barvit. Chemickým zpracováním se bavlna stává poddajnou, trvanlivou a získává decentní lesk. Bavlněné tkaniny se liší svou hebkostí a váhou, proto je známe pod označením kartoun, batist, bavlněné plátno či mušelín.

Bavlněná vlákna mají všestranné použití např. při výrobě oděvních textilií, dekoračních a bytových tkanin, technických tkanin, nití apod.

Len

Vyrábí se z vláken rostliny lnu (Linum usitatissimum).  Len je považován za nejstarší pěstovanou vláknitou rostlinu. Po odstranění semen se len namáčí, suší a pak mezi dřevěnými válci a ocelovými turbínami drtí, čímž se zbaví pazdeří (dřevitého obalu). Získají se vlákna dlouhá 60 – 90 cm a tzv. koudel – vlákna dlouhá 10 – 15 cm. Potom se len češe, potahuje a navíjí na cívky. Tím vznikne tenký přást, který se přede na přízi.

Lněná vlákna jsou hladká, obsahují málo vzduchu a dobře vedou teplo, jejich hřejivost je menší než hřejivost vláken bavlněných. Lněná látka dokonce působí na omak chladivě a má nepatrný lesk.

Tkanina z lněných vláken je pevná a málo poddajná. Mačkavost se snižuje působením umělé pryskyřice. Utkané plátno je plné uzlíčků. Pololen tvoří osnova z bavlněných vláken a útek z lněného vlákna. Podíl lněného vlákna tvoří většinou 38% váhy tkaniny.

Konopí

Vyrábí se z rostlin technického konopí, které se pěstují pro vysoké stonky. Zpracovává se podobným způsobem jako len. Konopí se pěstuje téměř po celém světě, dává vlákna dlouhá okolo 1 metru. Konopí má hrubší stonky i vlákna než len.

Juta

Jutové vlákno se získává z různých druhů jutovníku, který roste ve vlhkých tropických podmínkách. Mají velmi hrubá, pevná vlákna odolná proto oděru. Používají se v průmyslu a k výrobě koberců, pytlovin a provazů.

Sisal

Sisal se získává z listů rostliny Agáve sisalové. Vlákno je silně hygroskopické, má vysokou pevnost v oděru a odolnost proti vlhku, zvláštní lesk a jde dobře barvit. Nejhrubší vlákna se používají na výrobu papíru, střední hrubost na lana a provazy, nejjemnější vlákna zejména na kobercové příze.

Hedvábí

Přírodní (pravé hedvábí) je měkké, pevné a jemné vlákno. Je tvořeno výměšky žláz motýla bource morušového (Bombyx mori), z nichž si motýl vytváří kuklu. Hedvábné vlákno se získává následným rozvinutím kukly (kokonu). Nejkvalitnější hedvábí obsahuje střední vrstva kokonu.

Přírodní hedvábí se používají na dámské šatovky, pánské košiloviny či kravaty. Pravé hedvábí je drahé, nahrazuje se syntetickými vlákny. Výroba hedvábí byla známá v Číně již 2500 let př. n. l.

Vlna

Vlna se získává spřádáním srsti některých zvířat – ovce, lamy, velblouda, kozy, králíka. Vlna má výborné tepelně izolační vlastnosti.

Ovčí vlna je nejvýznamnější textilní vlákno živočišného původu. Kvalita vlny závisí na plemenu ovce a podmínkách, v nichž se ovce chovají. Vlna na ovcích tvoří souvislou vrstvu, která se nazývá rouno.

Merino – vlna z ovcí stejnojmenného plemene, nejčastěji chované v Austrálii. Jejich vlna je jemná a kvalitní.

Kašmír – je srst kašmírových koz. Využívá se pro výrobu lehkých šatovek, šálů a šátků.

Mohér – velmi jemná vlna z angorských koz. Má nejčastěji bílou barvu. Používá se např. při výrobě plyšů, tkanin na dámské pláště, bývá obsažena v přízích pro ruční pletení.

Angora – je srst angorských králíků. Uplatňují se v dámských šatovkách a při výrobě pletenin.

Lama vikuňa – srst vlny vikuni je nejjemnější vlna, jaká existuje.

Lama alpaka – je podobně jemná, ale dostupnější než vikuňa a výrazně levnější.

Velbloud – také dává jemnou vlnu, podobnou lamí. Využívá se při výrobě plášťovin a přikrývek, které se vyznačují lehkostí a hřejivostí.

Azbestové vlákno

Získává se rozvlákněním minerálů serpentin a některých druhů amfibolů. Vlákno je nehořlavé a rezistentní vůči chemikáliím.  Azbest je zařazen mezi karcinogenní látky, v současné době je jeho používání zakázáno zákonem. V minulosti se používal na ochranné pomůcky a tepelné izolace.

Dracoun

Zlatá nebo stříbrná nit, která vzniká obtáčením velmi tenkého kovového pásku kolem hedvábného, lněného nebo bavlněného středu. Používá se k vyšívání tzv. krumplování a k výrobě tkaných, drhaných nebo paličkovaných prýmků.

Leónské nitě

Zlatá nebo stříbrná nit, která vzniká obtáčením kovového drátku kolem středové nitě. Použití také k výrobě prýmků či vyšívání. (Název odvozen od města León ve Španělsku, kde se tato technologie výroby používala).

Viskóza

Nejkvalitnější viskóza se získává ze smrkového dřeva. Viskózová vlákna ve vodě bobtnají a zvětšují svou délku. Pevnost za mokra se snižuje až na polovinu. Textilie z viskózy tedy nelze vyvařovat a ždímat kroucením.

Vlákna se používají samostatně nebo ve směsích s bavlnou a dalšími syntetickými vlákny na tkané i pletené zboží. Uplatňuje se především v oděvech, prádle i dekoračních tkaninách.

Acetátová vlákna

Vlákna jsou pružná, vysoce lesklá s příjemným měkkým omakem, jsou termoplastická, lze je dobře tepelně fixovat, např. do trvalého plisé.

Vlákno má široké uplatnění v oděvním průmyslu na hedvábné dámské šatovky, prádlo, kravaty, košiloviny apod.

Polyamidy

Je syntetické vlákno s vysokou odolností vůči poškození.  Vůči oděru jsou 10x odolnější než bavlna a 2x větší než polyesterové vlákno. Není však odolné vůči vysokým teplotám. Výrobky se perou na 40° a žehlí při teplotě do 150°C. Používá se na výrobu jemných punčoch, dámského spodního prádla, plavek. V ČR se polyamidové hedvábí vyrábí pod názvem Silon, na Slovensku pod označením Chemlon.

Polyestery

Mají univerzální vlastnosti, proto polyesterová vlákna zaujímají výsadní postavení mezi vlákny syntetických polymerů. Jsou velmi trvanlivá a odolná vůči vysokým teplotám i působení světla a slunečních paprsků. Má velmi nízkou navlhavost a dobrou tepelnou odolnost. Bohužel má vysoký sklon ke vzniku elektrostatického náboje. Používají se na výrobu dámského i pánského oblečení, záclon, závěsů, výplně do peřin a polštářů i šicích nití. V ČR se vyrábí polyesterová střiž pod názvem Tesil.

Polypropyleny

Jsou nejlevnější chemická vlákna, proto mají širokou oblast použití. Mají nízkou navlhavost a výbornou odolnost proti chemikáliím a oděru.

Použití na sportovní oděvy, technické textilie, obalové materiály, netkané textilie, zdravotnické a hygienické výrobky.

Polyuretany

Jsou vlákna s vysokou tažností a dobrou stálostí proti potu, tukům a čisticím prostředkům. Kombinují se s dalšími vlákny (bavlnou, viskózou či polyamidem). Používají se na elastické spodní prádlo, pružné tkaniny, sportovní oděvy, plavky.

Polyakryly

Je syntetické vlákno, které má podobnou texturu jako vlna, je pružné a měkké. Neplstí, nesráží se a snadno se pere. Je ale citlivé na vysoké teploty. Je vhodné na mísení s vlnou a jako alternativa k vlněným výrobkům.

Děkuji, pokud jste dočetli až sem a věřím, že dnešní článek Vám rozšířil znalosti v oblasti látek.

Krásné dny a šijte s námi.

Dáša

Použití literatura:

1. Mgr. Lenka Kašpárková: Textilní materiály, – vzdělávací materiál pro Střední školu průmyslovou a uměleckou Opava 2011ú2012
2. Ing. Věra Pakostová: Textilní vlákna – seminář 2010
3. Silvia von Rudzinski: Šití – techniky, látky, šicí stroje
4. Internet – cs.wikipedia.org,
5. Internet – turbo.cdv.tul.cz
6. Internet – skolatextilu.cz
7. Internet – guffo.cz

---

Další ze série článku o materiálech naleznete zde: Tkaniny vs. pleteniny

Tkaniny vs. pleteniny

---

---