Nezapomeňte nakouknout do adventního kalendáře >> a soutěžit o prima ceny >>
Krásný prosincový den. Při dnešním článku na mě dopadá nostalgie a vzpomínky. Čím déle chodím po tomto světě, tak více věřím, že věci, které se dějí mají „neviditelné“ vazby. Souhrou dvou náhod v předvánočním čase dnes čtete článek o hvězdičkách, které třeba budou zdobit i váš domov.
K jeho napsání mě přiměly dvě okolnosti. Látkovou plochou hvězdičku jsem viděla na internetu. Prostě na mě jednou vyskočila na Pinterestu. Koukám na ni a říkám si, to je babiččina hvězdička, ale né celá. I z látky vypadá moc hezky. To bych mohla vyzkoušet.
Pár dní na to mě potkala nemilá příhoda. Vytekla mi pračka. Přijdu do prádelny a tam stojí pár centimetrů vody. A v té vodě i různé krabice, které se tam zespodu nacucávají …. přeskočím slovní výbuch a chvilky zoufalství. Každopádně, při úklidu jsem našla v jedné z krabic děrné pásky po babičce. A hned mi bylo jasné, že hvězdičky jsou letos můj projekt. Pro všechny mladé doplním, že děrný pásek bylo médium pro záznam a přenos informací z „výpočetní“ techniky dávno před USB diskem, cédéčkem i disketou, ale byl nástupcem děrných štítků. Prostě vrchol techniky v době mého dětství. Tyto pásky se také používaly na tisk jízdenek v autobusech. Pamatujete? Řidič měl takovou krabičku s kolečky, tam něco natočil podle toho, kam jedete, pak zatočil kličkou a vylezl papírek s tiskem.
Moje babička v té pradávné době měla k páskám přístup a skládala z nich krásné hvězdičky. Pokud nechala u hvězdičky ocas, byla z nich kometa. V mých dětských očích prostě naprosto dokonalá věc. Když jsem byla starší, tak jsem se je také naučila skládat a dnes se to můžete s námi naučit i vy. A to hned v několika variantách a z různých materiálů.
Základem je pruh. Pásky byly fajn, protože byly tenké, pevné, barevné, ozdobené děrováním, ale hlavně stejně široké. Nic vám nebrání si pásek ustřihnout z papíru, ale při skládání je fajn, pokud je pásek v celé délce stejně široký a hrany jsou hladké. Je i na vás, s jakou šířkou pásku budete pracovat. Jen platí, čím širší, tím potřebujme pásek delší. Celá hvězda je plastická a vhodná k zavěšení.
Základ hvězdy je plochý a poskládáte jej z papíru i z látky. Pokud uděláte hvězdu jen na jednu stranu, je vhodná pro nalepení jako dekorace nebo ozdoba.
Krásně vypadají hvězdy z listů knihy nebo notových papírů. Jen pozor na pevnost a hladkost papíru. Můj papír ze staré knihy je měkký. Jak uvidíte, snadno se prošívá, ale při protahování plastických cípů hvězdy se trhal a bortil.
Cípy z látky jsem vzdala. Byl to jen pokus.
Ale k samotným postupům. Jedná se vlastě o jeden postup, pouze s použitím různých materiálů. Pokud se naučíte hvězdu z papíru, zvládnete ji i z látky. Doporučuji začít papírem. Tam potřebujete pouze papír, nůžky, pravítko. Pruhy nastříháte a skládáte. První obměnou je pruh složit a prošít. Pozor jen, ať papír není příliš silný. Pokud papír nahradíte látkou, doporučuji látku pevnou, tenkou a takovou, která snese žehlení. Tam, kde si u papíru vystačíme s přeložením a uhlazením, u látky použijeme žehličku. Už jen pruhy na hvězdu jsou ze složeného a zažehleného pruhu, abychom měli krásné hladké okraje.
Dnes tady nenajdete fotopostup, ale rovnou několik videí. Je na vás, kterým začnete. V každém je postup skládání od samotných pruhů.
Ve videu jsou použity čtyři pruhy různé barvy, aby byl postup názorný. Každý pruh má šířku 2,5 cm a výchozí délku 80 cm. Délka je již s nadmírou, konce se po složení hvězdy odstřihnou.
Věřím, že vás návod na tyto retro hvězdičky potěší, stejně jako mě.
Krásné skládaní a nezapomeňte si něco přát, pokud uvidíte padající hvězdu.
Dáša