V minulých článcích série o látkách jsme se dozvěděli jaký je rozdíl mezi tkaninami a pleteninami (článek pro oživení najdete zde >>) a z čeho všeho mohou být látky vyráběny. (K přečtení zde >>)
Dnes se podíváme podrobněji na samotné tkaniny. A podíváme se na ně zejména z pozice nás, hobby švadlenek. Mrkneme se na látky, se kterými se můžeme v obchodě běžně setkat, které využijeme při svém hobby tvoření a šití pro sebe a své milé.
Z našich předešlých článků o látkách už víme, že tkaniny nejsou pružné. Určité pružnosti lez dosáhnout přidáním pružných vláken při tkaní nebo spřádání nití a díky tomu si pak můžeme pořídit strečové džíny, mírně elastické pouzdrové šaty apod., ve kterých je nám pohodlněji než v nepružných.
Uspořádat tkaniny do nějaké jednoduché struktury se zdá být nemožné. Můžeme je zařadit dle druhu vazby, pak nám to ale komplikuje jejich různé složení a kombinace vazeb. Můžeme je rozdělit podle použití, ale tam je svoboda ještě větší, a když už to nějak rozdělíme, začnou nám tam dělat zmatky obchodní názvy. 🙂 Vezmeme to tedy tak nějak postupně.
Dnes se podíváme jen na látky bavlněné. Při psaní článku jsem totiž zjistila, že látek je tolik, že nacpat je všechny do jednoho článku je nemožné. Teda on by to ten web snesl, ale vy byste mohli padnou pod záplavou informací. 🙂 Dnes tedy pod drobnohledem látky bavlněné, příště ostatní přírodní materiály a pak látky z umělých vláken.
Je to tkanina utkaná v základní plátnové vazbě, kdy se střídá osnovní s útkovou nití po jednom, takže vypadá jako šachovnice. Nemá-li látka žádný potisk, těžko na ni poznáme rub a líc.
Bavlněné plátno může být lehounké jako vánek i pevné jako prkno. To už pak mají své samostatné názvy. Takový zlatý střed, se kterým se u bavlněného plátna potkáme, je gramáž kolem 150 g/m2.
Je to pevnější, ne příliš splývavý materiál, s poměrně velkou srážlivostí. Najdeme ho v jednobarevné variantě i mnoha vzorech.
Své uplatnění najde v bytový doplňcích, jako jsou polštáře, ubrusy, chňapky. Je to základní materiál pro šití patchworku, nedávno jsme z něj šili roušky. Využít jej můžeme i při šití oděvů, jako jsou letní kalhoty, kraťasy, kloboučky, sukně atd. Není vhodné použít ho tam, kde se očekává namáhání švů, protože plátnová vazba se ve švu lehce rozjede.
Z plátna si s námi můžete třeba ušít: zástěrku, tuniku, šaty, sukni, kalhoty, tříčtvrťáky, klobouček, baleríny, tee-pee, hračky, atd.
Kanafas je specifické bavlněné plátno známe pro svůj pruhovaný nebo károvaný vzor, který vzniká tkaním již obarvených vláken, a proto je vzor na lícové i rubové straně. U bavlněných pláten, kde se vzor tiskne až po utkaní látky, je pak vzor jen na lícové straně.
Z kanafasu si s námi můžete třeba ušít: kalhoty nebo tříčtvrťáky
Je jemná tkanina utkaná v plátnové vazbě z česané příze. Tedy takové, kdy jsou „chloupky“ z příze odstraněny a výsledná tkanina je pak hladká, jemná a přitom s vysokou pevností. Seženeme jednobarevný i vzorovaný v gramáži od 100 do 150 g/m2.
Používá se na košile, halenky, sukně, šaty, ale i domácí textil a dekorace.
Kromě bavlněného popelínu se můžeme potrkat i se směsovým, vlněným i hedvábným.
Z popelínu si s námi můžete třeba ušít: zástěrku, tuniku, šaty, sukni, kalhoty, košilové šaty atd.
Voál je ještě jemnější tkanina v plátnové vazbě než popelín. V gramáži do 100 g/m2. Je vzdušný, lehce průsvitný. S poměrně velkou srážlivostí.
Používá se na letní halenky, šaty, a nebo jako podšívka oděvů. Můžeme se setkat i s voálem z jiných materiálů než bavlny.
Voál můžete využít třeba jako sukni k šatům nebo jako jejich podšívku.
Krep je v podstatě bavlněné plátno s vlnitým povrchem, který vzniká buď způsobem tkaní nebo chemickou cestou. Tkanina bývá nemačkavá a nežehlí se, proto se často používá na povlečení nebo při šití dětských oděvů. Setkat se můžeme s krepem s širokým nebo úzkým řádkem, v různých barvách a vzorech.
Z krepu si s námi můžete ušít třeba: zástěrku, výbavu malé kuchařinky nebo povlečení a mantinel.
Flanel je tkanina v plátové nebo keprové vazbě, kdy je jedna strana počesaná. Látka je pak z jedné strany jemně chlupatá a na dotek heboučká. Flanel je lehký a hřejivý. Šijí se z něj košile, pyžama, domácí oděvy, ale i povlečení a jiný bytový textil.
Z flanelu si s námi můžete ušít třeba: pyžamo nebo povlečení a mantinel.
Manšestr je pevnější tkanina s typickými „chlupatými“ pruhy na své lícové straně, kdy pruhy můžou být různě široké. Setkat se s ním můžeme i ve směsi s umělými vlákny nebo elastanem. Při šití je potřeba při stříhání dílů dodržet jeden směr.
Manšestr potkáme nejčastěji v jednobarevné variantě v gramáži kolem od 300 až po 500 g/m2. Využívá se při šití oděvů jako jsou teplejší kalhoty, košile, saka, ale své místo má i v čalounictví.
Z manšestru si s námi můžete ušít třeba: kalhoty..
Prací kord je jemnější varianta manšestru. Má užší pruhy, je jemnější s gramáži kolem 200 g/m2. Často bývá barevný a vzorovaný. Své uplatnění má zejména při šití dětských oděvů a košil.
Z pracího kordu si s námi můžete ušít třeba: lacláče nebo kalhoty.
Kepr je tkanina utkaná v keprové vazbě. Získáme tak pevnou tkaninu s typickými šikmými pruhy ve vazbě. Látky v keprové vazbě se používají jako technické tkaniny, na pracovní oděvy, ale i uniformy, oblekovky či šatovky. Nejznámější tkaninou v keprové vazbě je riflovina.
Nepleťme si ji s výše zmíněným krepem. 🙂
Kepr se používá na pracovní oděvy, tak co si ušít třeba lacláče ala monterky a odolá určitě i jako potah meditačního polštáře.
Riflovina nebo-li denim, džínovina, jensovina a nevím jak jinak ji lze ještě nazvat, je neznámější a nejvyužívanější tkanina v keprové vazbě. Setkat se s ní můžeme v různých gramážích od lehkých košilových látek v gramáži kolem 100 g/m2 až po těžké pevné tkaniny na bundy a kabáty v gramáži kolem 400 g/m2. Dostupné jsou v různých barevných odstínech a najdeme je i se vzorem nebo s příměsí elastanu, takže jsou pružné a příjemné na nošení. Kromě bavlněné rifloviny narazíme i na kombinaci bavlny s umělými vlákny.
Z rifloviny si s námi můžete ušít třeba: košilové šaty, lacláče nebo kalhoty.
Mušelín je dnes známý spíše pod názvem fáčovina nebo gázovina. Je to lehká a vzdušná látka s podobně vlnitým vzhledem jako má krep. Gramáž se pohybuje kolem 120 g/m2. Hodí se skvěle na šití letních oděvů jako jsou šaty, tuniky, sukně, kraťasy. Ale i různé šály a šátky, doplňky pro děti až po kuchyňské utěrky.
Z mušelínu si s námi můžete ušít třeba : kraťasy, zástěrku, tuniku, sukni, kalhoty, tříčtvrťáky.
Samet je pevnější tkanina s chloupkem, hebké na omak, v gramáži kolem 300 g/m2. Nachází využití v čalounictví, v oděvní tvorbě pak při šití společenských oděvů, sak a plášťů.
Nesmí se prát.
Dyftýn je podobný sametu, ale na rozdíl od něj se může prát. Je to takový pevnější flanel a využijeme jej při šití kalhot, sak apod.
Z dyftýnu si s námi můžete třeba ušít: dámské kalhoty a pánské kalhoty.
Satén je tkanina utkaná v atlasové vazbě. Je to hladký a lesklý materiál, v gramážích obvykle od 100 do 150 g/m2. Tím že je hladký, je také velmi kluzký a je třeba na to při šití myslet. Bavlněný satén najde své uplatnění při šití lůžkovin a domácích dekorací, ale i oděvů při šití halenek, šatů, sukní apod.
Sypkovina je speciální tkanina v husté plátnové vazbě, která se používá na šití peřin. Hustá vazba tkaniny zajišťuje, aby z peřiny neunikalo peří. Nesmí se prát, jen chemicky čistit. Praním by se narušila vazba a peří by mohlo pronikat tkaninou ven.
Sypkovinu využijete při šití peřin.
Madeira je lehké plátno s vyšívanými vzory, často obšitými otvory. Najdeme ji jako součást krojů a při oděvní tvorbě najde svém místo zejména u halenek, šatů a sukní pro romantické duše.
Madeiru seženeme v různých barvách a dnes se můžeme setkat s „falešnou“ madeirou, kdy vzor není vyšívaný, ale je tvořen plastickým potiskem.
Madeiru můžete využít třeba jako sukni k šatům nebo ušít sukni.
Na závěr bych vám ráda představila ještě elastické plátno. Jedná se o bavlněné plátno s přídavkem elastanu v různých gramáží od 120 do 350 g/m2. Takový zlatý střed na kalhoty pro malé i velké je gramáž kolem 240 g/m2. Je to moc příjemný materiál, krásně se s ním pracuje, díky elastanu je příjemné na nošení a seženete ho v mnoha barvách.
Z elastického plátna si s námi můžete ušít všechny možné kalhoty: dívčí, chlapecké, dámské, pánské i dětské.
Máme za sebou přehled šestnácti bavlněných tkanin. Určitě jsme na některou zapomněli a určitě by se některé daly popsat i jinak, ale věřím, že k základnímu přehledu a zorientování se v tkaninách vám dnešní článek pomůže.
Pokud máte jinou oblíbenou bavlněnou tkaninu, kterou jste v našem seznamu nenašli, napište nám o ní v komentářích.
Krásné dny a šijte s námi.
Bára
Zdroje použité v článku:
Prosim k te sypkovine, jak poznate rub a lic? Rub je hladsi a lic takovy „chlupatejsi“, nebo je to naopak? Dekuji
Dobrý den, já používala sypkovinu bílou s potiskem pírek, tam je to jednoduché, pírka jsou na lícové straně. Našla jsem i jednobarevnou složenou po nákupu s pevným okrajem. A ano pokud porovnám líc je minimálně „chlupatější“, ale opravdu až po zkoumání na světle. Snad tato rada trochu pomůže. Dáša
Super, dekuji. Tady prave nebylo podle okraje nic poznat (sv. modra).
Děkuji moc za vaše stránky, je to skvělé, že dáváte možnost nám laikům se v tom všem zorientovat a naučit se něco nového!
Bylo by super, kdyby se vám podařil udělat i díl o hedvábí – jaký je v nich rozdíl, které se na co hodí a nehodí, jak se dá šít na stroji, jak s ním pracovat, jak z něj ušít třeba sukýnku…. moc bych to ocenila. Krásné dny, Radka
Dobrý den, Radko, děkujeme. Sledujte náš blog i na hedvábí dojde :o). Dáša
Ahoj, děvčata, moc Vás zdravím a děkuji za výborný článek. Už alespoň vím, že fáčovina je mušelín a co z čeho ušít. Ještě jednou díky a budu se těšit na nějaké další pokračování:-).Katka
Díky Katko, za měsíc bude další. 🙂 Krásné dny. Bára